Zlatý retriever
tak to je ten pravý pes se zlatým srdcem, skvělý společník, kamarád, milující a stále snažící se nám zavděčit. Radostný, milý pes, který zbožňuje své lidi láskou neutuchající.
Ten, kdo je schopen proniknout do jeho duše, záhy zjistí jeho léčitelské schopnosti, záleží
na každém, jaký přístup a cestu k pejskovi zvolí a při správném vedení má kamaráda a přítele
na celý psí život.
V roce 1998 v prosinci jsme si pořídili naši první zlatou goldenku fenečku Viki
- Gliwice z Vlčí stepi.
Osm štěňátek na nás koukalo, všechna mi připadala stejná a nádherná a tak jako naprostý laik jsem si vybrala holčičku podle hezké hlavičky. Jasno jsem měla pouze v tom, že chci fenečku s jasným původem a předpokladem zdraví, tedy s PP.
Rázem se Viki stala právoplatnou členkou naší rodiny, milá, temperamentní, neúnavná a sebevědomá Viki nás hodně naučila.
V té době jsem ani nepomyslela na chovatelskou stanici, ale časem když Viki měla potíže s falešnou březostí jsme na doporučení vet. lékaře svolila, že by pro Viki štěňátka byla řešením. Vyšetření kloubů jsme nechali udělat již v roce a půl abychom věděli, zda je Viki zdravá,
no a výsledek O/1 .
To jsem ale vůbec netušila, co nás čeká. Ve čtyřech letech byla naše Viki na první výstavě, překvapivě pro mě, byla na mezinárodní výstavě výborná v tehdejší početné otevřené třídě.
No a pak nás čekaly zkoušky, všechno jsme se spolu učily, respektive ona učila mne, protože všechno uměla byla velmi vlohová. Jen v tu dobu Viki neplavala, byl to docela oříšek.
Nikdy jsme jí nenutili, ale pro zkoušky to bylo nutné. Nakonec díky sousedovic pejskovi Čertovi, kterého měli z útulku se podařilo prolomit ledy, Viki náruživá aportérka se nechala kamarádem strhnout a po dlouhých dnech přemlouvání o pokus plavání v okolních rybnících, kdy já ve vodě
a Viki na břehu se nakonec nechala zlákat a do vody pro balónek šla. To byl její ovšem velký zlom, protože zjistila, že jí to děsně baví.
Ostatní jsme spolu procvičily a vyrazily jsme já a Viky na OVVR do Hrusic. Tam Viki viděla prvního bažanta 
( já také )a jak mě překvapila, když vlohově vyhledala a označila místo nálezu, prostě se s tím narodila a věděla, co má dělat. Jó ty vlohy.
Pomalu jsem začala zjišťovat jak je práce s retrívry úžasná, no a tak jsme se začali postupně rozrůstat a nějaké to chlupaté zlato.
Vůbec jsme netušila, že je to tak krásné, ale i zodpovědné odchovávat štěňátka.
Vrhy míváme střídmě, podle okolností a podmínek, které jsou k odchování štěňátek tak důležité. Hlavně časové důvody jsou podstatné, protože se štěňátky pořád někdo musí být, první dny jsou starostí hlavně o fenku její pohodu , péči a hlídání, aby přeci jenom nějaké štěňátko nešťastnou náhodou nezalehla a později je to na nás dvounožcích, pečujeme, hrajeme si, socializujeme, krmíme, uklízíme a zvykáme štěňátka všemu novému. Také současně vybíráme nové majitele a je to pořádná zodpovědnost vybrat ty pravé majitele, ovlivňuje se tím budoucí život štěněte
Musím přiznat, že jsem měla zatím veliké štěstí u posledních všech vrhů A B C a D, kdy se podařilo najít či oni si našli nás, tak bezva lidičky, že je to pro mě z pozice chovatelky veliké štěstí, téměř se všemi majiteli jsme v příležitostném kontaktu a mezi nimi máme i přátele.
Díky Caschirce jsem poznala úžasnou kamarádku Janču .
A dále díky pejskům jsem poznala pár skvělých a mimořádných lidí bez jejichž pomoci a rad bych se neobešla a díky za vás všechny, které jsem měla možnost a tu čest poznat. Paní Alenku Čečrdlovou, které vděčím za upřímnost a profesionální rady, které má však pouze člověk s přirozeným darem životního přístupu a vztahu k pejskům, to je něco, co se nedá získat, to člověk prostě má.
Daně Palivcové a Ivaně Zimové za výcvikové rady a možnost strávit alespoň jednou za rok super týden v Častoboři a na Slunečnici s retrívry a prima lidmi.
Nesmím zapomenout na rodinu, které děkuji za trpělivost a kamarády, kteří občas při výcviku či výstavách pomůžou a pohlídají moji zlatou smečku, Díky Leni.
Mapa stránek